Postavy:
Nijak mi k srdci nepřirostly, nebyly ani nijak výjimečné od
jiných YA hrdinů.
Svět:
Nepřijde
mi moc funkční. Přeci jen si přiznejme, že lidé tíhnou ke špatnostem a ty v této
knize skoro vůbec nebyly (jen v cechu smrtek a pak pár mezi obyčejnými
lidmi – například touha vidět nějakou fantazii za každou cenu). Taky se mi dost
příčí myšlenka světa, kde už se všechno ví. Sice je to smyšlený svět, ale je na
něm vidět, že má základy v tom našem. A abychom měli prozkoumány hlubiny
moří, temnou hmotu, celý vesmír atd. v roce 2042? To je na podobné
úrovni jako Zpátky do budoucnosti se svými létajícími auty. :D Autor mohl
napsat vyšší rok anebo ho nejlépe vůbec nezmiňovat.
Kam zmizeli chamtivý
boháči z Věku smrtelnosti? Stali se všichni smrtkami?
Jak oživují
mrtvé? Prostě to nějak udělají a hotovo? Proč jim neposkytnou jen jedno oživení
a pak je nenechají mrtvé? A ještě lépe: proč by schopnost oživování vůbec
oznamovali veřejnosti a nenechali to jen pro mocné a bohaté za velké
peníze?
Má to být normální svět vědy a techniky bez magie. Ne,
že autor něco napíše a já tomu mám bez vysvětlení věřit.
Děj:
Klišé.
Je tam podobnost třeba s Hunger Games:
1. Svět, ve
kterém je proti hlavním hrdinům – teenagerům vyšší moc (Smrtka – nejvyšší je
cech smrtek, který je z části prohnilý; HG – samotná vláda pořádá Hry).
2. Špatné věci
jsou brány jako normální (Smrtka – zabíjet je potřeba, aby nedošlo k přemnožení,
nikdo moc nekontroluje, jestli se nepoužívají moc kruté způsoby; HG – lidé
koukají na zabíjení v aréně jako zábavu),
3. Dva hlavní hrdinové, kteří jsou do sebe zamilovaní,
jsou postaveni proti sobě a jeden z nich musí být zabit. (A my moc dobře
víme, jak to dopadne.)
Nimbus vypadá,
že tam má účel převážně jako deus ex machina, který pomůže hrdinům, až si
sami neporadí.
Co ale mohlo být zajímavé, bylo Goddardovo zpracovávání
Rowana, změna jeho psychiky. Jenže to tam bylo jen okrajově a zrychleně, takže
to na mě tolik nezapůsobilo.
Čtivost:
Kniha je pomalá, a navíc to ještě pokazili vydavatelé, kdy v anotaci
vyzradili děj do strany asi 150. Akční to také není, ale zas tak špatně se to
nečte.
Kniha by
se mohla líbit:
Čtenářům nenáročným na fungování světa a nepříliš akčních knih.
Takže pokud máte rádi contemporary a chcete zkusit něco jiného, tohle by se vám
mohlo líbit. :)
Můj názor:
Čekala
jsem od tak vychvalovaného autora víc. Recenzenti vyzdvihují myšlenky knihy,
ale mně nijak převratné nepřijdou a když už tam něco zajímavějšího je, tak to
autor pořádně nerozvine (například Goddardovo působení na psychiku Rowana).
Za průměrný klišé
příběh bych dala 3★ (zas tak hrozné to nebylo), ale kvůli mezerám
v fungování světa dávám 2★/5★.
A ještě na závěr si
neopustím:
„Ale kam se poděla
smrtka, která pokosila prezidenta? Hrdinka, která šla po firemní korupci, již
ani Nimbus nedokázal vymýtit? Myslela jsem si, že první dáma smrti přistupuje
ke kosení smysluplněji.“
Zdálo se, že
se smrtce Curieové po tváři mihl stín. Duch nějakého smutku, který si Citra
nedokázala ani tipnout.
„Mýlila ses.“ – strana 173
Achjo, tohle je jak vytržené z průměrného akčňáku. Čtenáři ještě
nemají ke Curieové žádný vztah a ani neviděli, že by udělala něco hrdinného.
Jen se o tom mluví. Celé tahle dramatická scéna na mě působí dost trapně.
