Lockwood & Co: The Hollow Boy

Tento díl je v určitých ohledech lepší a v jiných zase horší než předchozí díly. K těm zlepšením patří Lucy, která se konečně projevovala už od začátku. Zhoršení jsou, že zde nebylo nic výrazně dobrého - něco vtipného (jako v dvojce) nebo strašidelného (jako jednička).

Objevují se zde takové ty klišé scény, kdy přesně víte jejich průběh. Naštěstí jsou zde jen v malé míře (ve dvojce byly asi 2, tady 1), takže to není nic hrozného. Jelikož jsem je ale nezmínila v recenzi na předchozí díl, tak mám potřebu to udělat alespoň v téhle. A byla zde ještě jedna předvídatelná věc - ono když jsou další díly, tak je jasné, že to tak být nemůže. Ale udělat to nějak jinak ani není v autorových silách. Pokud to tedy není George R. R. Martin. :D

Konec byl povedený a jsem zvědavá, jak se tohle vyřeší. Naprosto ale chápu, pokud se lidem tento díl (série) nelíbil. V určitých ohledech je to klišé a nemá to nějakou hlubší myšlenku. Mě to ale baví a je to pro mě taková hezká odpočinková četba.

4★/5★

Carry on

Vezmu to pěkně popořadě: Už na začátku jsem měla problém s tím, jak nás autorka seznamovala se světem. Simon neustále vyprávěl retrospektivní pasáže, takže se velmi často střídal přítomný čas s minulým. Jako bylo hezké, že nám ukázal seznam věcí, co má rád na škole a které mu chybí, ale na začátek vyprávět o višňových koláčcích, které mě nezajímají, je špatný nápad. To se dělá až, když je čtenář seznámen se světem, baví ho a tím pádem o něm chce vědět každou podrobnost. Mám ráda seznamování za pochodu, ne kdy se děj zastaví na místě kvůli detailům (navíc už takhle na začátku). Celé to působilo jako Wattpad příběh (jeden z těch lepších, ale přeci). Asi to byl autorčin záměr, ale mně to nesedlo.

Když na scénu nastoupil Baz, tak to začalo být o něco lepší. Jako jediná postava mě totiž bavil. Těšila jsem se i na romantiku, kterou měli se Simonem mít, ale bohužel ta taky zklamala. Scéna, kdy se poprvé políbili mi přišla hodně nucená a Simonovi jsem nic z toho nevěřila.

Plot twisty příběhu byly taky špatné. Dva ze tří jsem věděla už od začátku a u toho třetího mě štvalo, že hrdinům trvá asi deset stran, než jim ta slova došla taky. Bylo směsné sledovat, jak se nás autorka snažila svést ze stopy, když mně to bylo jasné. Nebo ta věc s návštěvou ducha! To si neodpustím přímo takhle neukázat, protože mi to přišlo neskutečně jasné a skoro jsem u toho i protáčela oči.

Vím, že to celé má být tak trochu parodie na Harry Pottera, ale tohle se prostě nepovedlo. Žádné zesměšnění tam není (nefunguje), takže je z toho jen ubohá napodobenina plně využívající klišé, která měla kritizovat. Vlastně jediné dobré zesměšnění bylo to s Agathou, která dělala ztracenou puberťačku přímo vystřiženou z příběhu s romantickým trojúhelníkem. 

Co ale autorce musím uznat je, že kniha se rychle četla (i když nebyla nějak zábavná) a taky se jí povedlo napsat závěr tak, aby z toho čtenář zapomněl na to, jak to nebylo dobré. Měla jsem kvůli tomu chuť zvednout hodnocení, takže jsem počkala do dalšího dne, abych vystřízlivěla a získala odstup. (A taky si stačilo přečíst moje poznámky ze čtení, abych si připomněla, že tohle prostě nebylo ono.)

1★ /5★